Life is what you make of it

Aktuální články


Rubriky


Odkazy


Archiv


Anketa


Hledání



RSS

Tour de Slovensko 2010

4. - 6. 7. 2010
Trasa: Strečno - Archeologický park Havránok - Demanovské jeskyně - Hrádok - Tatranská Lomnica - rafty - kola - Štrbské pleso - Starý Smokovec - Tatranská Lomnica - Skalnaté pleso - Lomnický štít - Spišský hrad - Slovenský ráj

Na Slovensko jsme se vypravili s Vojtou, Aničkou a Ludou. Chtěli jsme poznat kus světa, pobavit se, zasportovat si, ale zároveň si odpočinout.

1. den: Z Prahy jsme vyrazili kolem páté ranní, chtěli jsme se na Slovenso dostat nějak rozumně.

*část textu chybí*
(více)

06.07.2010 15:24:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Berlin 2009

13. - 14. 12. 2009
Do Berlína jsme se těšili na tři věci. Na poznávání města, na vánoční atmosféru, ale hlavně na Terku, která nás tam pozvala.

1. den: Když jsme kolem čtvrté hodiny vstali, abychom nanosili věco do auta a vyrazili směr Berlín, čekalo nás venku překvapení - do rána napadlo asi třicet čísel sněhu. Hned jsem si vzpomněla na tátu, který by zkolaboval, kdyby věděl, že ani klouzačka na silnici nás od cesty na sever neodradí.

*část textu chybí*
(více)

14.12.2009 15:23:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Tour de Switzerland 2009

Datum
Trasa:

Prázdniny sice oficiálně skončily, ale my jsme si je s Vojtou, Dášou a Lukym rozhodli prodloužit.

1. den:

*část textu chybí*
(více)

24.09.2009 15:19:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Tour de BeNeLux 2009

11. - 19. 8. 2009
Trasa:

Do BeNeLuxu jsem se chtěla podívat už jako malá holka. Líbilo se mi babiččino vyprávění o větrných mlýnech, tulipánech a skvělé čokoládě.

1. den:

*část textu chybí*
(více)

19.08.2009 15:17:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Spital am Pyhrn 2009

29. 1. - 1. 2. 2009
Lyžování v Rakousku se nedá s lyžováním u nás vůbec srovnávat. Cenově to vyjde podobně, sníh je ale v mnohem lepším stavu a hlavně žádný fronty! :) Do Wurzu a Hintru jsme se s Vojtou, Inkou, Tomem, Péťou, niggou, Mišákem a Gábi vydali už podruhý.
(více)

01.02.2009 15:14:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Vídeň 2008

10. 9. 2008
Potřetí ve Vídni, ale tentokrát jsme ji vnímali úplně jinak. 1. Právě jsme se vrátili po třech týdnech z Keni a ruch evropského velkoměsta se nám vůbec nelíbil. 2. Rozhodli jsme se prozkoumat místa, na která se většina turistů nedostane. 3. Pětadvacet hodin jsme nespali a věděli jsme, že dalších minimálně dvanáct se do postele nedostaneme. 4. Venku bylo 33 stupňů, sluníčko pálilo a my byli ještě včera na jižní polokouli, kde mají zimu. 5. Společnost nám dělali mamka s taťkou - mamka chtěla vidět úplně všechno, taťka už se viděl v hospodě na vídeňském řízku.

*část textu chybí*
(více)

10.09.2008 15:10:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Kenya 2008

19. 8. - 10. 9. 2008
Trasa:

Vojta psal celé tři týdny deník, který o naší cestě vypovídá mnohem víc než jednotlivé vzpomínky, které začnou časem stejně splývat.

*část textu chybí*
(více)

10.09.2008 12:12:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Budapešť 2008

25. - 27. 4. 2008
Budapešť nás opravdu příjemně překvapila. Když jsme výlet s Vojtou, Tomem, Inkou, Domčou, niggou, Péťou a Danou plánovali, rozhodně jsem nečekala, že se mi to město bude tak líbit.

*část textu chybí*
(více)

27.04.2008 15:08:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Bratislava 2008

25. 4. 2008
Možná za to může silný déšť, možná něco jiného, ale v Bratislavě se nám zrovna dvakrát nelíbilo. V hlavě jsem si vysnila evropskou metropoli s majestátním hradem, ve skutečnosti jsme se ocitli na malém městě, kde kromě nijak zajímavého hradu nebylo vůbec nic.

*část textu chybí*
(více)

25.04.2008 15:06:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Tour de Dánsko 2007

19. - 26. 11. 2007
Díky Sabce jsme se dozvěděli o akci SA pro studenty "do Dánska a zpět za 200 Kč".
Přestože se nám koncem listopadu zrovna dvakrát do Skandinávie nechtělo, riskli jsme to. A vyplatilo se!

V pondělí 19. listopadu jsme nastoupili v punčocháčích, oteplovákách, třech mikinách, bundě, kulichu a rukavicích do autobusu, který mířil přes Kodaň až do Stockholmu. Krosny jsme měli narvaný tatrankama a polívkama v pytlíku, protože nás všichni varovali, že jídlo je v Dánsku hodně drahý. Cesta utíkala docela rychle, koukali jsme na klasický autobusový filmy (Kamarád do deště, Diskopříběh) a trochu jsme se i vyspali.

V úterý 20. listopadu nás kolem šesté hodiny ranní vyhodili z autobusu na kodaňském nádraží. Byla příšerná tma, hrozná zima, měli jsme těžký krosny a netušili, kam máme jít. Naše "host mum" nás očekávala až kolem třetí odpolední, takže jsme byli tak trošku bezprizorní. Naštěstí Vojtu napadlo dát krosny do úschovny na nádraží a tour de Kodaň mohla začít. Vytáhla jsem průvodce a naším ukrutným cestovatelským tempem jsme za pár hodin měli prozkoumány všechny kouty Kodaně. Asi do desíti hodin jsme na ulici nepotkali nikoho kromě popelářů. Taky nás zarazilo, že ještě v deset ráno byla úplná tma. První dojmy z Kodaně? Trošku na nás padala chandra, ale později jsme pochopili, že za to mohlo jen špatný počasí. Stihli jsme projít tři okružní trasy Kodaní, vyšplhali jsme na Rund Turm, několikrát jsme se ztratili, chodili jsme rozmrzat do Mekáče a nakonec jsme zdárně dorazili do domku, ve kterém jsme měli následující týden bydlet. Ubytování nás velmi mile překvapilo. Za cenu, na kterou bychom se nedostali ani v nejlevnějším hostelu, jsme bydleli v úplném centru města a navíc v neuvěřitelném luxusu. Naše "host mum" nám naplnila ledničku, připravila bačkory a nachystala společenské hry. Cítili jsme se jako v pohádce.

Ve středu 21. listopadu jsme podnikli první a asi nejnáročnější výlet. Nejprve jsme po dlouhém zkoumání jízdenek zamířili do Hillerod, kde jsme si prošli město a navštívili nádherný hrad. Super bylo, že kromě malé skupinky Japonců jsme nepotkali živáčka. Ono to cestování mimo sezónu má vážně výhody. Když jsme si pak v Hillerod na vlakáči kupovali jízdenku do Fredensborgu, tak jsme si poprvé všimli, jak jsou Dánové neuvěřitelně laskaví. Paní u kasy nám vysvětlila, že jsme si v Kodani koupili zbytečně drahou a nevýhodnou jízdenku a doporučila nám jízdenku celodenní, která platí pro celý kraj, který jsme ten den chtěli projet. Tou peckou je, že nám vrátila peníze za původní jízdenku, kterou už jsme vlastně projeli, přestože se to prý oficiálně nesmí. Ve Fredensborgu jsme chvíli bloudili (z nádraží není cesta na zámek značená a v jinak skvělém průvodci Lonely Planet si často pletou pravou a levou stranu - vydejte se tedy na centrum), ale nakonec jsme se procházkou přes město přece jen dostali k zámku. Do zámku nás sice strážníci se super čepicema nepustili, ale aspoň jsme mohli posvačit v zámeckém parku, udělat spousty fotek a přihlížet vojenskému cvičení. Opět nás pronásledovala skupinka Japonců. Když jsme se vrátili na nádraží a chtěli pokračovat do Helsingoru, poznali jsme ten den už podruhé, jak jsou Dánové laskaví. Seděli jsme na nástupišti a byli připraveni čekat hodinu na náš vlak a v tom se z protisměru přijíždějícího vlaku vyklonila dle vlastních slov "the driver of the train", aby nás pozvala dovnitř a vysvětlila nám, že stejným vlakem za hodinu přijede z druhého směru. Navíc nám přinesla nejrůznější prospekty, jízdní řády a tak podobně. Vojta byl naštvanej, že nepřinesla občerstvení, ale jinak panovala nálada dobrá. Jak paní strojvedoucí slíbila, dovezla nás až do Helsingoru. Tam jsme poprvé spatřili dánské moře... Lucka si na pláži nasbírala mušličky a pak jsme šli na hrad Kronborg, který je známý spíše jako Hamletův hrad Elsinor. Po návštěvě hradu nám trochu vyhládlo - neodolali jsme a ochutnali čerstvé dánské bagetky. Začalo se pomalu stmívat a my mířili na vlak do Kodaně. Přece jen jsme toho viděli už hodně a nohám se už vůbec šlapat nechtělo. V tom jsme v přístavu u nádraží zahlédli poslední trajekt do švédského města Helsingborg. Ve Švédsku jsme ještě nikdy nebyli a najednou bylo tak blízko! Ve vteřině jsme se rozhodli a naskočili  na palubu. Asi za 20 minut jsme poprvé vstoupili na švédskou půdu. Byla sice tma jak v pytli, ale i tak jsme si to ve Švédsku užili. Nasáli jsme švédskou atmosféru a nakoupili první suvenýry. Do Kodaně jsme se vrátili hodně pozdě a úplně mrtví.

Ve čtvrtek 22. listopadu jsme vyrazili vlakem do Roskilde, bývalého hlavního města. Jeli jsme se podívat na katedrálu a na vikingské muzeum. I v Roskilde jsme narazili na naše oblíbené Japonce. Místní katedrála, ve které je umístěná hrobka královské rodiny, nás bez nadsázky uchvátila. Byla obrovská! Ve vikingském muzeu se nám také moc líbilo. Viděli jsme nejrůznější starobylé lodě a vyzkoušeli si dobové kostýmy. Celé město jsme si důkladně prošli, na náměstí pozorovali instalaci vánočního stromku a hezky v klidu poobědvali. Z Roskilde jsme vyrazili zpět do Kodaně, abychom poznali i její večerní tvář. V Kodani jsme konečně zpomalili naše cestovatelské tempo a jentak se potulovali, ochutnávali různé dobrůtky a  z dálky se kochali večerním Tivoli, což je známý zábavní park. Dovnitř jsme nešli, protože Vojta má strach z vejšek a mě se dělá špatně na všech točivých atrakcích. A taky jsme chtěli ušetřit peníze na výlet do Švédska.

V pátek 23. listopadu jsme se vypravili na celodenní výlet do Švédska. Za cíl výpravy jsme si vybrali města Malmo a Lund.

*část textu chybí*
(více)

26.11.2007 00:00:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Tour de Polsko 2007

11. - 17. 8. 2007
Trasa: Ostrava - Katowice - Oswiecim - Krakow - Wieliczka - Warszawa - Mazurská jezera - Gyzicko - Vlčí doupě - Malbork - Gdaňsk - Sopot - Gdyně - Slowinsky park narodowy - Poznaň - Wroclaw

Já, Vojtík, Anička a Tomášek jsme se rozhodli projet Lagunou celé Polsko. Výlet to byl vskutku vydařený! :) Místo rychlého shrnutí naší cesty nabízím ochutnávku našeho deníku, který pilně sepisuje (a ještě několik let sepisovat bude) Anička. Jo a ještě bych chtěla moc poděkovat našemu skvělému průvodci Chrisovi! :)

Posádka vozu velevozu: Pan řídící - Vojtěch Vyhnal, Mapomap a profesionální průvodce - Tomáš Kalivoda, Šušlíkářka - Lucie Gaudlová, Paparazzi - Anna Mazánková

11. 8. 2007: Byli jsme domluvení, že mě a Toma vyzvednou Vojta s Luckou v 7:30 v Lucemburský, odkud startujeme naší velecestu. Jak už to tak bývá, velecestovatelé přijeli o něco později a od baráku jsme nakonec vyrazili až v osm hodin. Protože se někteří z nás nestihli nasnídat, zastavujeme kousek za Brnem u McDonald's (později Lucky vysněného "žlutého emka"). Dozvídáme se, že do Brna ještě snídaňové menu nedorazilo... No nevím, ta holka za kasou vypadala dost sjetě! Ze žlutýho emka pokračujeme směr Ostrava. Chceme si tam vybrat a vyměnit nějaké peníze ("šušlíky" čili zloty). Ostravu poznáme hned, dokonce i počasí ji dokreslilo do podoby, jak ji všichni známe z pomluv. Bankomat jsme sice našli, ale směnárnu by v sobotu odpoledne člověk v Ostravě hledal marně, takže naskakujeme do auta a míříme do Katowic. Na hranicích zaskočíme celníka, který nedokáže pochopit, že kluk z Hořovic cestuje v autě plným Pražáků. To je přece nepochopitelný, že jo?! Už v Katowicích poznáváme, že cesta po Polsku nebude zrovna jednoduchá. Žádné dálnice, žádné dopravní značení... Škoda slov! Pořád bloudíme, mapu nemáme a tak zastavujeme v nějaké uličce a jdeme se zeptat do obchůdku, kde jsme a jak se dostaneme ke směnárně. První setkání s Poláky je milé, snaží se nám poradit a docela jim i rozumíme. Dozvídáme se, že směnárna je na dvořci, z čehož usuzujeme, že je na náměstí. Omyl! Dvorzec je nádraží. Zaparkovali jsme (snad) v centru a vydali se hledat náměstí. Čas nás tlačí, máme ještě spousty plánů a rychle potřebujeme najít kantor = směnárnu. Protože spěcháme, ptáme se policajtů, kudy kam. Pochopíme, že dvořec je nádraží a měníme si celkem asi 4 000 Kč, za které dostáváme 528 šušlíků. Lucka hned zakládá první společný bank s částkou 128 šušlíků. Řítíme se k autu, naskakujeme a směřujeme přes Tychy (fabrika Fiatu) do Oswiecimi. Díky "skvělému" značení se ocitáme v táboře Birkenau - obrovská plocha, zřícené budovy a zatuchlina. Vstup je zdarma, procházíme se areálem a snažíme si nepředstavovat, co se tady kdysi dělo. Po zhruba hodinové procházce znovu naskakujeme do auta a hledáme druhý tábor - Auschwitz. Stíháme to jen tak tak (asi jako všechno během naší cesty velecesty), zavřenou pokladnou probíháme bez zaplacení. Druhá výhoda je v tom, že už tady není tolik čumilů a my si můžeme relativně v klidu všechno prohlédnout. Můj dojem? Žádný zápach, "jen" jedna plynová komora (podotýkám, že zachovalá), nebýt černé minulosti, je to tady celkem příjemný. Když si všechno prohlédneme, spokojeně odcházíme k autu a platíme 7 PLN za parkování. Kolem osmé večerní vyrážíme směr Krakow. Na předměstí Krakowa narazíme na Tesco, takže si jdeme nakoupit něco ke snídaním a svačinám. Ceny jsou tady podobné jako u nás, ve většině případů dokonce nižší. Když se blížíme k centru Krakowa, objevují se nádherně nasvícené historické budovy, nejvíc nás uchválil hrad Wawel. V centru zastavujeme a snažíme se na mapě (kterou jsme si koupili v Tescu) najít, kde to vlastně jsme. Opět bloudíme, ale pomalu si na to začínáme zvykat. Zastavujeme tedy na benzínce a ptáme se na kemp. Kolem jedenácté vjíždíme do kempu Clepardia (10 PLN za auto, 10 PLN na stan a 20 PLN za osobu). Kemp je malý, ale opravdu čistý. Sprchy a záchody vypadají jako po nedávné rekonstrukci. Jediné minus, kemp je kousek od letiště, takže se Lucka asi moc nevyspala. Dáváme sprchu, lehkou večeři a ukládáme se ke spánku.

12. 8. 2007: Budíka jsme nastavili na osmou ranní, kolem 8.00 se klubeme ze svých stanů. Dáváme si snídani, balíme stany a vyrážíme do centra. jako všichni parkujeme na zákazu stání, ale protože jsme slušní turisti, jdeme se zeptat policajtů, kteří na místě postávají, jestli je to takhle opravdu ok. Nic nenamítají, tak si fotíme jejich SPZku, kdyby náhodou. S průvodcem Tomem potom vyrážíme do víru památek. Na hlavním náměstí je spousta turistů a holubů. To je podle mého mínění vážně nechutný a navíc lidi je krmí přímo z ruky. No fuj! Rynek (= náměstí) je ale moc pěkný a z něho směřujeme na hrad Wawel, kde sídlí smoczna (= drak). Máme celkem štěstí, zrovna dneska je tu nějaká akce - ukázka rytířských bojů, italské baletky, dobová hudba. Prošli jsme se po hradě a koupili si lístek do dračí jeskyně (3 PLN/os). Popravdě řečeno, dračí jeskyně máme lepší v Čechách. Tou jeskyní jsme ale došli až dolů na nábřeží a tam byla železná kreatura draha, co fluše oheň, tak aspoň něco. Cestou do auta potkáme první Butik (obchod, o kterém Lucka básní už z Prahy) a tak to nejde jinak než do něj zapadnout. Začíná pršet, utíkáme do auta a míříme do Wieliczky, kde se nachází solné doly. Zaparkujeme kousek od dolů a začne jedno z nejtěžších rozhodování: půjdeme tam nebo ne? Vstup je totiž hodně drahý a před vstupem je děsně dlouhá fronta. Obíháme stánky s pohledy a snažíme se zjistit, o co případně přijdeme, když to zabalíme. Nakonec se rozhodneme, že si vstupenky koupíme. A dobře jsme udělali!

*část textu chybí*
(více)

17.08.2007 13:19:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Rhodos 2007

27. 7. - 7. 8. 2007
Na řeckých ostrovech se nám zalíbilo...

*část textu chybí*
(více)

07.08.2007 15:05:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Paris 2007

19. - 21. 7. 2007
Za dvě stovky do Paříze a zpět!

*část textu chybí*
(více)

21.07.2007 15:02:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Tour de Rakousko 2006

8. - 11. 8. 2006
Auto, stan a my...

*část textu chybí*
(více)

11.08.2006 15:01:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Kréta 2006

20. - 31. 7. 2006
*část textu chybí*
(více)

31.07.2006 14:59:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Tour de Německo 2005

30. 3. - 3. 4. 2005
Trasa:

Deník:

*část textu chybí*
(více)

03.04.2005 14:56:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

Korfu 2004

25. 6. - 6. 7. 2004
Naše první společná cesta...

*část textu chybí*
(více)

25.06.2004 14:54:00 | 0 komentářů | Autor: luca | stálý odkaz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se